Nečas: Doteď lážo plážo, to důležité teprve přijde. Proč to „jeho“ lajně neklape?
První útok s Pastrňákem, Červenkou a Sedlákem trestá soupeře jako prodloužená ruka zákona. Body sbírá v každém zápase. Od lajny Martina Nečase se očekává totéž, ale svět se kolem ní zatím netočí. „Jsme jeden tým, nezáleží, kdo dává góly,“ nezoufá si Nečas. Zůstává v klidu, Češi vyhrávali. Co není, může přijít.
Na ledě se nedá přehlédnout. V sobotu proti Kazachstánu mu po objetí branky ke gólu nescházelo mnoho, z jeho přihrávky završil kapitán Červenka hattrick. Martin Nečas se vznáší po ledě lehce jako vítr, rozhýbává ofenzivu. V lajně s Michaelem Špačkem a Filipem Zadinou cosi hapruje, ale on sám vypadá při chuti. „Musíme se zlepšit. A zápasy, v nichž o něco půjde, teprve přijdou,“ věřil 26letý útočník Colorada při nedělním dobrovolném tréninku.
Jak jste se svými výkony spokojený?
„Určitě to může být lepší. Naší lajně to neklape, jak by mělo. Musíme se zlepšit, ale zápasy, v nichž o něco půjde, nás teprve čekají. Když končí o pět, šest nebo sedm gólů, můžou někoho v hlavě frustrovat. Hlavně bychom se hokejem měli bavit. Jsme jeden tým a je jedno, kdo dává góly. Budeme je potřebovat hlavně ve čtvrtfinále a snad i v dalších dvou zápasech.“
Bavíte se mezi sebou v lajně, jak se zlepšit? K čemu jste dospěli?
„Nemusíme úplně bláznit s pukem, spíš hru na velkém ledě trochu zpomalit. Hrát chytřeji, nesnažit se za každou cenu někde projet. Když se snažíte až moc, občas to spíš škodí. A to je i naše situace.“
Vy osobně jste to čekal lepší?
„Já myslím, že už mám dva góly. Člověk je chce dávat každý zápas a mít co nejvíc bodů. Ale na druhou stranu, šlape nám to týmově, což je nejdůležitější. To mě zajímá. Takže se moc neohlížím, nijak zvlášť mě to nefrustruje.“
Nahrávkou jste přispěl k hattricku Romana Červenky proti Kazachstánu. Co říkáte na to, jak oslavil svůj 100. duel na mistrovství světa?
„Je legendou českého hokeje, co víc dodat. V reprezentaci to pro něj byla trochu horská dráha. Když jsem byl menší, všichni ho kritizovali, i když body pořád měl. Nakonec se to otočilo, konečně dostává respekt, jaký si zaslouží.“
Sledoval jste ho už jako kluk?
„Samozřejmě. Sledoval jsem hlavně NHL, kde moc nehrál. Ale v nároďáku vždycky patřil k nejlepším a hokejovost v sobě má. Když jste s ním na ledě, ukazuje, že to nejrychlejší nemusí být nutně nejlepší.“
Nechceme být nepříjemně překvapení
I díky Červenkovi jste si s outsidery pohráli, tým neklopýtl.
„Až na utkání s Norskem, které bylo o fous a nebylo to ideální, jsme to docela kontrolovali. Těžko ale po těchto zápasech dělat nějaké velké hodnocení. To důležité teprve přijde. Není příjemné hrát proti takovým soupeřům. Víte, že byste měli vyhrát o dost gólů, ale občas může dojít k podcenění. Nemusíte být tak nabuzení, když jdou zápasy v rychlém sledu. Už se těšíme na Německo a Ameriku. To bude dobrá příprava na čtvrtfinále, hlavně si musíme vytvořit co nejlepší pozici.“
Čtvrtfinále máte jisté. Byla by výhoda zůstat v Herningu?
„Nejlepší by bylo ve skupině vůbec neprohrát a jít do čtvrtfinále z prvního místa. Teď se ale soustředíme jen na nejbližší zápas s Němci. Víme, že mají dobrý tým. Nebudeme to mít jednoduché, bude třeba přepnout na větší tempo a zrychlit hru. Doteď to bylo lážo plážo. Tak abychom nebyli ve čtvrtfinále nepříjemně překvapení.“
Skupinu zakončíte s Američany, většinu hráčů znáte z NHL. Těšíte se?
„Loni v Praze jsem po příjezdu začínal s Velkou Británií a pak už přišli jen těžcí soupeři. Člověka takové zápasy mnohem víc baví, když je důležité každé střídání. Souvisí s tím i atmosféra v hledišti. V Herningu je Čechů hodně, ale jinak je to tady takové mrtvé. Ještě štěstí, že tu máme docela dost českých fanoušků, kteří nás ženou i v těch méně atraktivních zápasech.“
Ale v centru města, kde bydlíte, to úplně mrtvé není, co myslíte?
„Je tam jedna ulice a popravdě je někdy těžké usnout. Zvlášť o víkendu, kdy je ruch hodně slyšet. Fanoušků je tam hodně, hokejem žijí. Ale je to hezké. Občas si s námi můžou udělat fotku nebo se jim podepíšeme.“
