Když jsou cyklisté na dně. Cink a spol. radí: Pomůže káva i koukání do "blba"

Květen loňského roku. Dvojnásobný juniorský mistr světa, vítěz čtrnácti etap Tour de France a jeden z nejlépe placených mužů cyklistického pelotonu Marcel Kittel překvapivě přerušuje kariéru. Důvod? Psychické vyčerpání.

„V posledních dvou měsících jsem se cítil unavený. Aktuálně nejsem schopen trénovat a závodit na špičkové úrovni. Proto jsem se rozhodl dát si pauzu, dopřát si čas pro sebe, přemýšlet o svých cílech a naplánovat si budoucnost,“ uvedl Kittel, který se doposud k profesionální cyklistice nevrátil.

Psychická únava není u sportovců přitom ničím výjimečným. Mentální kouč Jan Mühlfeit zdůrazňuje její negativní působení, které může v extrémních případech, jako je tento, skutečně vést až k přerušení kariéry.

„Psychická únava zásadně ovlivňuje výkon. Při mentálním vyčerpání začíná působit stres. Nesmíme proto podceňovat mentální přípravu a především odpočinek, který by neměl být jen fyzický, ale i psychický. Jen díky tomu budeme schopni podávat lepší výkony než konkurence," říká Mühlfeit.

Jak to dělají profesionálové?

Naučit se bojovat s duševní únavou může být tak klíčovým faktorem, který rozhodne, zdali sportovec skončí na stupních vítězů nebo hluboko pod nimi. To, že při výkonu hraje důležitou roli mentální stránka potvrzuje i český cyklista Petr Vakoč.

„Zásadní úlohu má u mě psychika v momentě, kdy jsem unavený a přemáhám se. Hlava musí zmáčknout tělo, aby se překonalo a zvládlo těžké momenty. Když není hlava dostatečně silná, tělo povolí, nebo to úplně zabalí,“ popisuje Vakoč.

Psychické vypětí, kterému musí závodníci čelit, následně poznamenává i oblast běžného života. Zásadně jsou ovlivněny především kognitivní funkce těla, jako je například koncentrace, pozornost nebo třeba rychlost myšlení.

„Po takovém závodě se mi většinou nechce moc mluvit, spíš jen koukám „do blba“. Potřebuji úplně vypnout a chvíli to trvá, než je se mnou kloudná řeč,“ popisuje své stavy psychického vyčerpání Vakoč.