Nešťastná Hermannová se po prohře rozbrečela, Maki ji musela utěšovat
PŘÍMO Z RIA | Ani jejich druhý zápas na OH v Riu úspěchem neskončil. A po prohře s dvojicí Španělek Elsou a Lilianou (15:21, 19:21) čelí plážové volejbalistky Markéta Sluková s Barborou Hermannovou jasné matematice. Pokud se chtějí porvat o postup do další fáze, musí v posledním utkání ve skupině nutně porazit duo Argentinek Gallayová – Klugová. „Musíme toho dost zlepšit,“ uznala Sluková.
V čem byl tedy útok Španělek pro vás tak nevyzpytatelný?
Sluková: „Ony jsou fyzicky hodně silný tým. Hodně skáčou, jsou takové dlouhoruké, a když jsme je dostaly na přijmu do problémů, tak si to nahrály vysoko k síti a uměly to sklepnout jak z výšky, tak těsně za blok. Jak se pak člověk vytáhne na jednu stranu, tak to srazí na zem a pro toho poláře je to nečitelné. Tohle hrají na kdekoho a třeba na nějakou vyšší blokařku to nefunguje, ale na nás to platilo. I přes to jsme ale měly šance, které jsme nedokázaly využít, a to nás možná mrzí víc.“
Třeba ten balon na konci druhého setu za stavu 19:18, že? Jak moc to, Barboro, štve?
Hermannová: „Mega moc.“
Už jste ho tam viděla?
Hermannová: „No, ano. Já tam zaváhala, že jsem si místo dlouhého úderu vybrala ten nejtěžší, krátký a z menší otočky. Byla jsem skoro zády k síti a nevěděla, kde tu síť mám. Neměla jsem volit nejtěžší a nejkratší úder, ale měla jsem to hrát, jak to po nás chce trenér. Dlouhý doprostřed.“
Kolik věcí tedy musíte do dalšího zápasu zlepšit?
Sluková: „Dost. Argentinky jsou úplně jiný tým. Španělky jsou hodně fyzicky našláplé a vysoké, zatímco Argentinky jsou takové ustřelené kecky, ale jsou strašně rychlé. Bude to úplně jiný volejbal a musíme na to reagovat. Obrovskou roli hraje servis, protože to je ten počáteční vstup do výměny a tam to můžeme ovlivnit. Je potřeba se uklidnit, ale na druhou stranu, tohle byl Barči teprve druhý zápas na olympiádě. S Brazilkami jsme zahrály nadstandardně a tohle se může stát. Víme, o co jde, že kdo vyhraje, má šanci jít ze skupiny, a kdo prohraje, končí, takže v tomhle budou nervy a bude to našláplé. Dáme do toho ale všechno.“
Dolehla tedy na vás, Báro, olympiáda?
(Hermannové vyhrknou slzy)
Sluková: „Ale no tak“ (dá jí pusu na tvář a obejme)
Hermannová: „Tak je to jiný turnaj a jiný tlak... pardon.“
Sluková: „Ono když člověk hraje blbě, přičemž na něj kouká tolik lidí a on přitom chce hrát dobře, tak je to těžké. Bára umí hrát výborný volejbal, ale když jste pod tlakem a soupeř vám nedá vydechnout, je to hrozně fyzicky i psychicky náročné. Není to ale ostuda. Stalo se to tu i výrazně zkušenějším chlapům a ženským... na olympiádě je zatím spousta výsledků, kdy i favorit prohrál tak, že dostal na třináct, čtrnáct... takový odchod na párek.“
Může vám tedy sedět, že zde hrajete obden a máte čas si odpočinout?
Hermannová: „Zrovna dneska jsem nad tím přemýšlela a říkala to i masérovi, že když normálně hrajeme dva zápasy za den, jste v tom tempu a jedete na takovém rozehraném modu. Kdežto tady si stihnete oddychnout a být znovu nervózní i s tím prvním vkročením na hřiště. V normálním turnaji by ta nervozita nebyla tak velká, ale tady je to trošku jiné.“
Takže co s tím, že budete rozhodující zápas hrát ve stejném čase od 22.00?
Sluková: „Tohle ale asi nevadí. Možná je tam jiná reakce, ohledně toho umělého osvětlení a jak se podává na dlouhou vzdálenost, míč občas zmizí v těch světlech, ale to by nám nemělo výrazně vadit. Naopak je to i lepší, že máme čas se vyspat a vstřebat to po zápase, který třeba nebyl úplně povedený. Je vždy lepší si oddychnout a jít dál s čistou hlavou. Čas teď bude hrát pro nás.“
Vše o LOH Rio de Janeiro 2016 čtěte ZDE »
