Soukalová o nejhorší větě pro dívky s bulimií. A o rovnici: více medailí = více lásky
Je to neobvykle upřímná zpověď. Legendární biatlonistka Gabriela Soukalová v dalším dílu podcastu Branky, děti, rodiče mluví o tématech, o nichž většina úspěšných sportovců mlčí. O vztahu s rodiči, o pocitu malé holky, že si jejich lásku musí zasloužit výsledky. I o problémech s bulimií. Otevřeně, upřímně a s ochotou pomoci těm, kteří už do problému spadli, nebo se k němu právě blíží.
V příběhu biatlonové mistryně světa a vítězky Světového poháru sehráli její rodiče zásadní roli. Dnes má s oběma hezký, láskyplný vztah a velmi si jich váží. V dětství ale často bojovala s představou, že pokud ve sportu nedosáhne odpovídajících výsledků, přijde o část jejich lásky.
„Dětství pro mě vlastně byl neustálý boj o přijetí. Tak jsem to měla ve své hlavě nastavené,“ popisuje Gabriela Soukalová s tím, že dnes už dobře ví, že ji rodiče vždy milovali.
Z čeho se tedy její obavy zrodily?
„Rodiče velmi uznávali úspěšné lidi. A jednou mi mamka řekla: Když nebudeš dobrá, nikdo si o tebe ani kolo neopře,“ vzpomíná na větu, která jí pak dlouho zněla v hlavě. Na jednu stranu ji trápila, na druhou paradoxně hnala za co nejlepšími výsledky. „Asi jsem kvůli ní šla i v tréninku víc za hranu,“ myslí si.
Pocit, že si lásku musí zasloužit medailemi, ale ovlivnil i její vztah k sobě samé. A ke zdravé sebelásce. Právě tady možná vznikly i první náznaky problémů s příjmem potravy. Dnes Soukalová aktivně podporuje lidi s bulimií, kterou sama dlouhé roky trpěla, a všímá si, že nedostatek sebelásky je častým jmenovatelem jejich příběhů.
Upřímně popisuje i to, jak se bulimie do jejího života dostala a proč ji zpočátku považovala za pomoc, dokonce výhodu. Upozorňuje trenéry i rodiče, jaká slova mohou být pro dospívající dívku se sportovním výdejem extrémně zraňující.
„Nežer, budeš tlustá. Tohle když řeknete mladé sportující holce se slušným výdejem energie, tak je to naprosto hrozné. Úplný nesmysl,“ říká a vysvětluje, proč by trenéři nikdy neměli rozebírat postavy svých svěřenkyň před celým týmem.
V otevřeném rozhovoru s lyžařskou mistryní světa Šárkou Strachovou a šéfredaktorem iSportu Lukášem Tomkem pak Soukalová mluví i o své povaze a dětských snech. „Vždycky jsem si přála být zpěvačkou a možná jsem měla víc předpoklady jít tímhle směrem. Ale na druhou stranu jsem rodičům vděčná, že mě u sportu udrželi,“ říká.
A co cítila, když dosáhla největších sportovních úspěchů? Kdy opravdu našla sama sebe? Co vzkazuje rodičům dětí, které mají v životě sport na důležitém místě? A kde se vzala její roztržitost – a jak jí při sportu pomohla?
Co dál ve videorozhovoru najdete?
- 0:00 – 5:57 Nejsilnější vzpomínka na dětství
- 5:58 – 12:20 Láska za výsledky? Tak jsem to brala
- 12:21 – 20:50 O (ne)chválení a prázdnu po triumfu
- 20:51 – 26:00 O soutěživosti a daru odpojit se
- 26:01 – 31:00 Rebelka, co přitahuje „generály“
- 31:01 – 38:49 O biatlonu a největším dětském snu
- 38:50 – 46:14 Dívčí láska jako motiv k návratu
- 46:15 – 51:54 Bulimie a jak k tomu došlo
- 51:55 – 1:02:59 Nejhloupější věta? Nežer, budeš tlustá!
- 1:03:00 – 1:11:37 Kdy a kde našla sama sebe
- 1:11:38 – Rada na závěr
