Odešel náš kolega Martin Vait. Poctivý novinář s originálním pohledem na svět
Jsou texty, které strašně nechcete, abyste museli někdy psát. A tento je přesně takový. Před několika dny zemřel náš dlouholetý kolega, šéf videoodělení a poctivý novinář Martin Vait. V redakci deníku Sport a webu iSport.cz pracoval téměř 7 let.
Martin miloval fotbal, podcasty a spoustu dalších věcí. Byl důsledný, pečlivý a psal nejdelší maily z celé redakce. „Martine, zkus to shrnout do tří krátkých bodů,“ říkal jsem mu občas po společné schůzce.
A už dopředu jsem věděl, že stejně přijde „román“ se všemi detaily a souvislostmi. A že si na něj prostě budu muset udělat čas. Protože ho píše člověk, kterému jde tak moc o věc. A také o to, aby všechno dobře dopadlo.
Vlastnost, která se mi na Martinovi líbila úplně nejvíc, byla poctivost, se kterou se při své práci snažil dobrat k cíli. Bylo pro něj extrémně důležité, aby v té dnešní době plné rychlých soudů nepřestřelil. Aby někoho nepoškodil, aby byl spravedlivý, aby viděl věci v souvislostech.
Na sport včetně fotbalu se pak také dokázal dívat originálně, neokoukaně – prostě jinak. Rád hledal nové cesty. Někdy úspěšně, jindy to byly slepé uličky. Ale takový je život a jen kdo se nebojí hledat, nestojí na místě.
Před několika měsíci pak Martin odešel do Seznam Zpráv. Těšil se na novou výzvu a já jsem mu jí přál. Na druhou stranu nezpřetrhal vztahy ani s naší redakcí a ještě nedávno u nás jako host natáčel - jak jinak - fotbalový podcast.
Domlouvali jsme se, že skočíme na oběd a probereme, co je nového. Pak ale přišla zpráva, která dala všemu úplně nový rozměr. Tenhle 33letý kluk s lehkým úsměvem ve tváři najednou musel bojovat se zákeřnou nemocí.
S nemocí, která o sobě dlouho nedávala vědět, ale s o to větší silou nakonec udeřila. „Tohle je přece hrozně nespravedlivý,“ napadlo mě od té chvíle mockrát. Od Martina jsem ale takové vzdychání na nespravedlivý osud nikdy neslyšel ani nečetl v jeho zprávách.
Říká se, že člověka poznáte ve chvílích, kdy se dostane na hranu. A Martin se v té chvíli ukázal jako hrdina. Z toho klučíka s postavou víc intelektuála, než sportovního šampiona, byl najednou chlap.
Ani to bohužel nestačilo.
„Díval jsem se tu ráno z okna nemocničního pokoje, jak dole sekají trávu. A snažil jsem si vybavit, jak voní čerstvě posekané fotbalové hřiště. Člověk si občas ani neuvědomí, jak tyhle malé věci dělají život hezkej,“ říkal mi, když jsme se viděli naposledy.
A teď si s odstupem několika dní říkám, že přesně tohle byl Martin. S fokusem na detaily, které jiní tolik nevidí anebo jim nepřijdou až tak důležité.
Byť právě ony často opravdu tvoří život…
Články Martina Vaita pro iSport najdete ZDE>>>
